V případě, že se kunám v našich půdních prostorách zalíbí, jejich rodinka se rychle rozrůstá. V noci to pak podle hluku vypadá, že v domě jsou zloději nebo probíhá řádění zlých duchů. V nočním tichu to hlasité dupání a bouchání člověka pořádně vyděsit!
 
Jejich aktivita pokračuje lovem v okolí. Je to přece jen zdatný predátor. Napadá slepice ale třeba i malé králíčky. Pokud jsou v domě a okolí, zbavíme se myší, které se kun bojí. To je ale v této situaci slabá útěcha. Kuny dokážou napáchat spoustu škody na technickém vybavení v domě i v autech. Rády provádějí „kontrolu“ izolací a kabelů. Nejvíce jim voní ty nové. Je to nejen drahé, ale i nebezpečné!

 
Jak je z obydlí vyhnat? Jak s nimi bojovat? Není to dle zkušenosti mnohých postižených nic jednoduchého ani rychlého. A výsledek není jistý. Můžeme zkusit třeba následující strategie.
 
Zajistit přístupové cesty
Nepustit šelmičky do domu je samozřejmě jednodušší, než je z něj pracně vyhánět. Jak se nám tam usadí a rodinka se rozroste, jsou samozřejmě i jejich „aktivity“ většího rozsahu. Musíme prohlédnout střechu a zdi domu. Všechny otvory, které jsou nežádoucí utěsnit, ty nutné (např. větrání) zajistit pomocí odolného a dostatečně hustého pletiva.
 
Nasadit pachové a zvukové zbraně
V boji můžeme použít přístrojů vydávajících ultrazvukové či akustické signály. Lze je v obchodech zakoupit v různých variantách. Někdy zabere i obyčejné rádio. Ale kuny se dovedou přizpůsobit a na z počátku nepříjemné zvuky si umí zvyknout. Pak si z nich nic nedělají a ve stavení řádí vesele dál. Dále máme možnost zkusit pachové spreje nebo tyčinky. Kunám nevoní také naftalín, ale i chlupy psů a lidské vlasy. Ale nic nefunguje stoprocentně, je potřeba to prostě vyzkoušet.
 
Klást pasti
Když humánnější modernější způsoby boje nepomohou, můžeme se pokusit vetřelce vlákat do pasti. Mají rádi vejce, třešně, ale třeba i šípky. V případě, že se lov podaří a kunu chytneme, je třeba ji ve vlastním zájmu odvézt a vypustit hodně daleko od našeho domova!